FAQ o tlumočení

Motto: „Pokud něco nemá cenu dělat perfektně, nemá cenu to dělat vůbec.“

Vážení návštěvníci (a potenciální zákazníci),

v této sekci webu Překladatelského a tlumočnického centra EUFRAT postupně přinášíme odpovědi na otázky, dotýkající se problematiky tlumočení z nejrůznějších stran a pohledů.

Pokusíme se postupně objasňovat základní pojmy, související s problematikou tlumočení z a do cizích jazyků, upozorňovat na možná úskalí, nedorozumění a z nich potenciálně plynoucí omyly, odhalovat a na pravou míru uvádět některé mýty o tlumočení a tlumočnících, zkrátka vše, co si myslíme, že by vás mohlo zajímat, a také vše to, co vás skutečně zajímá. K výstavbě této sekce máte totiž možnost přispět také vy, pokud nám zašlete prostřednictvím mailu nebo našeho dotazového formuláře, který je součástí poptávkové stránky, svůj dotaz, týkající se problematiky překladů.

Pokud jste se do této sekce dostali právě odkazem z našeho poptávkového rozhraní, prohlédněte si prosím aktuálně zařazené otázky a odpovědi, abyste zjistili, zda dotaz, který jste se chystali našemu centru odeslat, není již zodpovězen v této sekci; pokud nebudete mít úspěch při hledání v aktuálních otázkách, zkuste se podívat také do archívu.

Mnohé otázky o tlumočnických službách jsou rovněž zodpovězeny v některých dokumentech ke stažení, které najdete zde.

Aktuální otázky

• Co je (a co není) tlumočení?
• Jaké tlumočení potřebuji?
• Je lepší oslovit agenturu, nebo konkrétního tlumočníka?
• Jak se nespálit při výběru tlumočníka/agentury?
• Co dělá dobré tlumočení?
• Co dělá dobrého tlumočníka?
• Musí tlumočník ovládat dobře svou mateřštinu?
• Je správné, že tlumočník/agentura vyžaduje podrobné informace o povaze akce, případně i kontakt a konzultaci s pořadatelem/přednášejícím před samotným tlumočením?
• Jaké údaje potřebuje tlumočník/agentura znát při poptávce tlumočnických služeb?
• Jaké podklady mohou tlumočníkovi usnadnit výkon a přispět tak k úspěchu akce?
• Proč není dobré s každou poptávkou oslovit co nejvíce tlumočníků/agentur a vybrat si podle ceny?
• Který typ tlumočení je nejnáročnější na práci tlumočníka (a vyžaduje tedy nejvyšší kvalifikaci a profesionalitu)?
• Co je výchozí a co cílový jazyk?
• Co je tlumočící den/půlden/hodina?
• Kolik tlumočníků na svou akci potřebuji?
• Mám jako zákazník možnost kontroly správnosti tlumočení?
• Z čeho se počítá cena za tlumočení?
• Co je tlumočnický zápis (notace)?
• Co je pilotáž?
• Co je tlumočení v režimu relay?
• Co je tzv. retour?
• Co je šušotáž?

Archív FAQ o překladech

Co je (a co není) tlumočení?

Z hlediska vymezení pojmu je tlumočení nejčastěji definováno jako ústní převod sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového v reálném čase; jinými slovy, jde o okamžité zprostředkování komunikace mezi dvěma či více osobami, hovořícími různými jazyky. Osoba, vykonávající takovou činnost, se označuje jako tlumočník (angl. interpreter). Někdy se tlumočení zjednodušeně označuje jako překlad a tlumočník jako překladatel; takové označení je ale nesprávné, podobně, jako kdybyste Rakušana označovali za Němce nebo opraváře kolejových vozidel za automechanika. Překladatel se zabývá převodem písemných textů, zatímco tlumočník převádí mluvenou řeč.

U tlumočení platí ještě mnohem více než u překladu, že se nejedná o převod slovo od slova, ale o převod obsahu a smyslu sdělení tak, aby osoba, jíž je tlumočeno, pochopila, co se jí osoba, která je tlumočena, snaží sdělit.

Tlumočení se však neomezuje pouze na převod jazykového vyjádření, ale i na zprostředkování kulturně-civilizačních zvyklostí, které se mohou mezi nositeli výchozího a cílového jazyka diametrálně lišit. Dobrého tlumočníka, který takové znalosti má, oceníte například v okamžiku, kdy vám vysvětlí, proč byste měli od tchajwanského obchodního partnera přijmout vizitku oběma rukama, nebo proč není dobré signalizovat arabské protistraně spokojenost zdviženým palcem.

Jaké tlumočení potřebuji?

Podobně jako asi málokdo vyráží na symfonický koncert, aniž by věděl, co se hraje, kdo hraje a kdo to bude dirigovat, jakož i to, že se mezi větami symfonické básně netleská, i v případě koupě (tedy přesněji zadání či objednání) tlumočení je dobré vědět předem, co chci a co mohu čekat. Jinak bude vypadat poptávka po doprovodném tlumočení , kdy pouze potřebujete, aby vás a vašeho hosta někdo doprovázel na výlet do Českého Krumlova a tlumočil konverzaci v autě, u oběda v restauraci a při procházce podél Vltavy, jinak poptávka na tlumočení soudním tlumočníkem, kde záleží na každém slově, které má mnohdy – v případě obchodních schůzek nebo dalších právně-obchodních jednání zcela bez přehánění! – cenu o několik řádů vyšší, než je cena, jakou za takové tlumočení zaplatíte; jiné požadavky budou na konsekutivní tlumočení svatebního obřadu, a konečně zcela jinak bude vypadat práce tlumočníka při simultánním kabinkovém tlumočení na mezinárodní konferenci. Pokud máte pochybnosti, jaký typ tlumočení je pro vaši akci nejvhodnější, obraťte se na nás a společně nastavíme parametry vaší zakázky tak, aby její výsledek naplnil vaše očekávání.

Je lepší oslovit agenturu, nebo konkrétního tlumočníka?

Možná si říkáte, že taková otázka na webu tlumočnického centra (agentury) je poměrně legrační a že odpověď na ni dokážete předem uhodnout. Dobrá, přistoupíme na toto východisko a pokusíme se uvést, proč se domníváme, že je lepší oslovit agenturu než tlumočníka na volné noze.

Za tlumočení sjednané u agentury zpravidla (avšak nikoli nutně) zaplatíte o něco více, než byste zaplatili překladateli na volné noze. Zkusme se ale zamyslet, co za tu vyšší cenu u solidní agentury dostanete:

• Dobrá agentura má z čeho vybírat, takže realizací vaší zakázky pověří tlumočníka se specializací na danou oblast a s praxí v daném typu tlumočení.
• Dobrá agentura spolupracuje také s bilingvinními tlumočníky, takže dokáže zajistit obousměrné tlumočení v opravdu co nejlepší kvalitě.
• Dobrá agentura se lépe dokáže vypořádat s požadavky na tlumočení velkých akcí, nasmlouvat větší množství srovnatelně kvalitních tlumočníků za stejných podmínek – a je vaším jediným smluvním partnerem pro danou akci (tzn. jedna objednávka, jedna faktura).
• Dobré agentury provádějí namátkové kontroly na veřejně přístupných akcích, kam vysílají své tlumočníky, sledují jejich výkon, který pak hodnotí a případně podnikají kroky k nápravě nedostatků.

Mohli bychom ve výčtu pokračovat, ale chceme být féroví – víme o jednom závažném důvodu, proč by se někdy mohlo vyplatit zadat zakázku tlumočníkovi na volné noze: pokud máte pocit, že agentura od vás pouze vybírá peníze za to, že ‘zná správná telefonní čísla’, pošle tlumočníka do jiného jazyka, než jste objednali, na druhý konec města, než jste objednali a naúčtuje si za to bezmála stoprocentní marži (protože je třeba zaplatit topení, sekretářku a firemní Vánoce), pak je asi namístě popřemýšlet o změně. Ale i v takovém případě si dovolíme upozornit, že zdaleka ne všechny agentury se chovají tak, jak bylo popsáno, a že u nich za nějakou tu korunu navíc získáváte významnou přidanou hodnotu.

Jak se nespálit při výběru tlumočníka/agentury?

Na tuto otázku je odpověď velejednoduchá: buďte poučeným zákazníkem! Více informací o tom, jak se takovým zákazníkem stát, přináší vlastně kterákoli sekce našeho webu; pokud chcete takový návod ‘v kostce’, doporučujeme vám objednat si za nepatrný poplatek příručku Tlumočení a jak na to, kterou vydala v české verzi Jednota tlumočníků a překladatelů.

Co dělá dobré tlumočení?

Hodnocení tlumočení bude vždy do velké míry subjektivní záležitostí; jedním z mála objektivně měřitelných kritérií je, jaký má tlumočení účinek na koncového posluchače. Podepsal obchodní partner s vaší firmou smlouvu na jednání, které jsme pro vás tlumočili? Pak to bylo dobré tlumočení. Odjížděli vaši obchodní partneři z návštěvy ve vaší firmě, během níž jsme zajišťovali tlumočení, nadšeni? Pak jsme tedy vaši firmu prostřednictvím našeho tlumočení prezentovali skvěle. Zasypali vás nákupčí objednávkami po skončení prezentace vašeho výrobku na mezinárodním veletrhu, kterou jsme tlumočili? Za takové tlumočení tedy dáme ruku do ohně. Máte pozitivní ohlasy na konferenci, kde přednášky tlumočili naši tlumočníci? Při vší skromnosti jsme k tomu zřejmě přispěli i my.

Co dělá dobrého tlumočníka?

Pokud jde o kvalifikaci tlumočníků, otázka stojí podobně jako v případě výuky cizího jazyka. To, že někdo umí perfektně daný jazyk, ještě nezaručuje, že ho umí také naučit někoho druhého; a na druhou stranu, co je učiteli platné, že je mistrem didaktických postupů a dokáže v hodině doslova sehrát drama, pokud je „o lekci“ před svými studenty? Podobně i v případě tlumočení je třeba říci, že ani dokonalá akademická či praktická znalost cizího jazyka sama o sobě kvalifikovaného tlumočníka nedělá. Ani absolventi oboru translatologie na filozofických fakultách nemají (zejména v počátcích kariéry) potřebné odborné znalosti – tím máme na mysli znalosti z oborů technických, právních, medicínských, obchodních, uměleckých, zkrátka těch, jichž se velká část poptávaných tlumočnických akcí týká. Narozdíl od písemných překladů ale v případě tlumočení neplatí, že inženýr strojař, který perfektně vládne cizím jazykem, je automaticky kvalifikovaným tlumočníkem. Tlumočení je činnost nesrovnatelně náročnější, vyžadující nejen vynikající znalost výchozího i cílového jazyka, ale také vynikající paměť, předvídavost, pohotovost a flexibilitu.

Pokud narazíte na tlumočníka, který o sobě tvrdí, že dokáže tlumočit všechny možných obory počínaje architekturou přes farmakologii, hudební teorii a obrábění kovů až po zemědělství, zbystřete. Takoví ‘renesanční’ či univerzální tlumočníci se dnes už prakticky nevyskytují a poctivý tlumočník se bude specializovat na jeden obor, případně na ‘rodinu’ souvisejících oborů. Tlumočnictví je vysoce specializovaná a kvalifikovaná profese a jako ve všech podobných případech i zde platí, že méně znamená kvalitněji.

Musí tlumočník ovládat dobře svou mateřštinu?

Profesionální tlumočník si uvědomuje, že kultura jazyka musí být jeho imperativem jak v cílovém, tak výchozím jazyce. Narozdíl od překladatele, který se může specializovat na jednosměrné překlady, tlumočník s takovým omezením by byl na trhu práce prakticky neupotřebitelný. Výchozí a cílový jazyk si u většiny typů tlumočení vyměňují místa a tlumočník musí pružně ‘přepínat’ směr tlumočení. Vycházíme-li z toho, že u většiny tlumočníků je jeden z jazyků, z/do nichž tlumočí, mateřský, musíme na takto položenou otázku odpovědět jednoznačným ‘ano’.

Zvláštní kapitolou jsou tlumočníci, tlumočící mezi jazyky, z nichž ani jeden není jejich mateřštinou, případně bilingvinní tlumočníci (tzn. takoví, kteří vyrůstali v bilingvinním rodinném prostředí, oba jazyky považují za své jazyky mateřské a přepínání mezi nimi je pro ně od dětství přirozenou dovedností). Takoví tlumočníci jsou na trhu tlumočnických služeb velmi cenění a jejich odměny této exkluzivitě právem odpovídají.

Je správné, že tlumočník/agentura vyžaduje podrobné informace o povaze akce, případně i kontakt a konzultaci s pořadatelem/přednášejícím před samotným tlumočením?

Jednoznačně ano, stokrát a tisíckrát ano. Čím více tlumočník o akci ví předem, tím bude jeho výkon kvalitnější. Bude-li znát obor vašeho podnikání, téma akce, složení publika nebo protistrany, jejich jazykovou výbavu, bude-li si moci projít vaše webové stránky (optimálně jejich mutaci v příslušném jazyce) nebo jiný web s relevantními informacemi, odbornými výrazy atd., sborník v cizím jazyce z loňského ročníku konference či dokonce předem zaslané texty smluv či přednášek, které bude tlumočit, bude před akcí spát mnohem klidněji – a vy zase po ní, protože určitě dopadne lépe, než kdybyste tlumočníka drželi v napětí nevědomosti. Také časový program a seznam se (správně zapsanými) jmény účastníků (přednášejících) pomůže předejít nedopatřením a rozpakům.

Jaké údaje potřebuje tlumočník/agentura znát při poptávce tlumočnických služeb?

Při prvotní poptávce potřebujeme znát identifikaci objednavatele (jméno zákazníka či firmu), kontaktní osobu, s níž se bude o zakázce dále jednat, datum (případně data) výkonu, počátek a předpokládaný konec výkonu, místo výkonu, typ akce a s tím související typ tlumočení, téma/obor akce, jazyky a počet tlumočníků.

Poté samozřejmě mezi zodpovědnou osobou na naší straně a kontaktní osobou na straně objednavatele dochází k ladění detailů, předávání podkladových dokumentů a dalším logistickým operacím tak, aby byla zakázka co nejlépe ošetřena a její realizace naplnila zákazníkovo očekávání.

Jaké podklady mohou tlumočníkovi usnadnit výkon a přispět tak k úspěchu akce?

Uveďme několik případů:

• Obchodní jednání, jež má vyústit v podpis smlouvy o spolupráci: texty smluv, které se budou podepisovat (v obou zúčastněných jazycích), PR materiály a webové stránky firmy v daném cizím jazyce, časový harmonogram jednání, jména účastníků
• Církevní svatební obřad: pořad liturgie v jazyce, kterým bude obřad celebrován, případně i jeho překlad do cizího jazyka, jména novomanželů, jména svědků, časový harmonogram
• Konference s mezinárodní účastí: Sborníky z minulých ročníků konference, texty příspěvků delegátů ve výchozím jazyce, případně v překladu do požadovaného jazyka
• Prohlídka firmy/závodu zahraniční návštěvou: PR materiály a webové stránky firmy v daném cizím jazyce, přehled klíčových odborných termínů, popisy technologických postupů, jména účastníků, časový harmonogram

Obecně řečeno je vždy výhodou, může-li zákazník tlumočníkovi předat před výkonem (nejméně 1 týden) jakékoli materiály, ideálně v obou požadovaných jazycích, které mohou obsahovat odborné nebo ustálené termíny nebo přímo části proslovů, které budou pronášeny, odkazy na webové stránky, buď firemní, nebo třetích stran, zabývající se daným oborem či užší problematikou, relevantní literaturu v daném jazyce apod. Ta trocha času, kterou od vás bude příprava takových materiálů vyžadovat, se vám vždy bohatě vrátí ve výsledcích jednání, konference či jakékoli tlumočené akce.

Proč není dobré s každou poptávkou oslovit co nejvíce tlumočníků/agentur a vybrat si podle ceny?

Věrnost značce neboli brand loyalty se vyplácí i v případě tlumočnických služeb. Zákaznická ‘promiskuita’ poptávání několika agentur a umisťování zakázek podle toho, která zrovna za tlumočení nabídne nejnižší cenu, může skončit, jako ostatně každá promiskuita, jedině špatně. Zejména bychom chtěli varovat před najímáním několika tlumočníků na volné noze či přes několik různých agentur na jednu akci; různorodost a mnohdy nekompatibilita smluvních podmínek může významně znesnadnit hladký průběh akce a mnohdy skončit i jejím krachem; viník takového nezdaru je předem znám – je jím snaha ušetřit, která se nakonec téměř vždy velmi citelně prodraží.

Výhodou věrnosti, tedy dlouhodobé (a třeba i výhradní) spolupráce s jedním dodavatelem tlumočnických služeb, je postupné budování konzistentního firemního slovníku, tedy databáze výrazů typických pro obor či konkrétní firmu; navíc u dodavatele roste znalost zákazníka, jeho požadavků, potřeb a firemního stylu, která umožňuje dodávat kvalitní realizace za výhodných podmínek (po nějakém čase při určitém objemu zakázek také s množstevními slevami).

Který typ tlumočení je nejnáročnější na práci tlumočníka (a vyžaduje tedy nejvyšší kvalifikaci a profesionalitu?

Obecně se má za to, že nejnáročnějším typem tlumočení je kabinové (simultánní) konferenční tlumočení – je bezesporu náročné na pohotovost, předvídavost a soustředění tlumočníka; avšak mnohem náročnější je konferenční konsekutivní tlumočení, někdy též označované jako ‘vysoká konsekutiva’. Tento typ tlumočení, ve světě běžně rozšířený, není u nás příliš často používán – vyžaduje od tlumočníka dokonalou paměť, pečlivou přípravu, ovládání tlumočnické notace a vynikající znalost jazyka. Tento typ tlumočení spočívá v tom, že narozdíl od běžné konsekutivy, kdy se tlumočí jednotlivé věty, zde řečník mluví poměrně dlouhou dobu, například i 5 minut. Tlumočník celou dobu jeho projev sleduje, ukládá do paměti, a píše si poznámky. Pak celý blok přetlumočí najednou.

Co je výchozí a co cílový jazyk?

Výchozí jazyk je ten, v němž je pronášen řečový projev (tedy proslov, věta, otázka či odpověď), který má být přetlumočen; cílový jazyk je ten, do kterého se tlumočí. V mnoha případech (např. při tlumočení obchodního jednání, debaty, panelové diskuse apod. si zúčastněné jazyky mění pozice a jazyk, který v případě otázky byl výchozím, se v případě odpovědi stává jazykem cílovým a vice versa. Obvykle jedním z těchto jazyků bude čeština; nicméně máme mezi našimi spolupracovníky i tlumočníky, kteří jsou schopni tlumočit mezi dvěma (z našeho pohledu) cizími jazyky.

Co je tlumočící den/půlden/hodina?

Základní kalkulační jednotkou pro tlumočení je 1 tlumočící půlden (TP). Rozumí se jím doba nepřesahující 4 hodiny, kterou tlumočník stráví v místě (příp. místech) výkonu, včetně přestávek, prostojů, čekání a případných přesunů mezi různými místy výkonu. Je třeba mít na paměti, že prostoje a vůbec většina času, kdy tlumočník je v místě výkonu, ale vlastní výkon právě neprobíhá, vzniká nikoli na straně tlumočníka, ale zákazníka, a tlumočník má nárok na kompenzaci toho, že se v daném čase nemůže věnovat jiné činnosti nebo nemůže plnit jinou zakázku.

Pro některé typy tlumočnických výkonů, např. tlumočení mimo území ČR, kdy je pravděpodobné, že výkon včetně cesty zabere minimálně jeden pracovní den, se za nejmenší kalkulační jednotku považuje 1 tlumočící den, který je ekvivalentem 2 TP.

Ve zcela výjimečných případech, například při tlumočení pro neziskové organizace, lze dojednat kalkulaci na hodinovém základě, kdy nejmenší kalkulační jednotkou bude 1 tlumočící hodina.

Kolik tlumočníků na svou akci potřebuji?

Zdánlivá banalita této otázky by se měla rozplynout okamžitě poté, co si znovu připomeneme náročnost výkonu tlumočníka. Pro odhad, jak moc je tlumočník v kterémkoli okamžiku jednání unaven, doporučujeme jednoduchý vzorec: vezměte míru únavy libovolného účastníka jednání a vynásobte ji dvěma.

Pokud poptáváte běžné konsekutivní tlumočení, mějte na paměti, že tlumočník v konsekutivním režimu bez přestávky zvládne tlumočit maximálně 45 minut; poté buď potřebuje adekvátní přestávku, nebo střídání. Při vhodně zvoleném rytmu výkonu a přestávek lze s jedním tlumočníkem pokrýt 1 tlumočící den (8 pracovních hodiny), ale doporučujeme zásadní části jednání řadit na začátek výkonu; pokud by nějaká měla připadnout na konec jednání, je vhodné angažovat dva tlumočníky, kteří se vystřídají.

Pro simultánní konferenční tlumočení platí, že tlumočníci by se měli střídat optimálně po 20, nejpozději však po 30 minutách výkonu; z toho vyplývá, že i na akci trvající 60 minut budete potřebovat 2 tlumočníky, kteří navíc jsou v kabině přítomni po celou dobu současně – jednak proto, že musejí vzájemně sledovat své výkony, aby dokázali navazovat jeden na druhého co do stylu, terminologie a dalších charakteristik, jednak proto, aby střídání proběhlo vždy v řádech jednotek sekund.

Pokud tedy např. poptáváte simultánní tlumočení celodenní konference do 5 jazyků, s menším počtem tlumočníků než 10 takovou akci zaručeně nepořídíte.

Mám jako zákazník možnost kontroly správnosti tlumočení?

To je jistě legitimní, avšak nikterak jednoduchá otázka. Obecně lze říci, že správnost tlumočení spolehlivě ověří to, zda tlumočená akce dospěla k očekávanému cíli (viz otázka Co dělá dobré tlumočení?). V průběhu tlumočení samotného může zákazník sledovat práci tlumočníka, jeho reakce na to, co je mu předkládáno k tlumočení, a také reakce osob, jimž tlumočí. Zákazník dále může posuzovat to, zda tlumočník jedná či nejedná v souladu s Etickým kodexem PTCE[pdf] a řadu dalších indikátorů (profesionální tlumočník nikdy nebude tlumočit stylem „On říká, že…“ a „Ona se ptá, jestli…“, ale vždy bude vystupovat v první osobě jako by byl sám řečníkem).

Kromě toho kvalitní tlumočnická centra vysílají na akce, tlumočené svými tlumočníky, namátkové kontroly (‘hospitace’), aby sledovali kvalitu jejich služeb a v případě její spornosti zjednali nápravu. To se samozřejmě týká pouze akcí veřejně přístupných, nikoli důvěrných obchodních jednání.

Z čeho se počítá cena za tlumočení?

Celková cena je kombinací základní ceny za odpovídající počet kalkulačních jednotek a dalších položek – např. příplatku za tlumočení soudním tlumočníkem, cestovních náhrad u tlumočení s výjezdem a dalších, které jsou vždy uvedeny do zakázkového listu a vycházejí z platného Ceníku služeb PTCE.

Kromě toho je samozřejmě počítat také s vedlejšími náklady, které nejsou přímo předmětem zakázky a jejichž konzumentem je zpravidla přímo tlumočník, jako např. občerstvení během výkonu, ubytování při výkonu zasahujícím do dvou či více kalendářních dnů, zajištění stravování u výkonů přesahujících 1 tlumočící půlden apod.

Co je tlumočnický zápis (notace)?

V průběhu konferenčního konsekutivního tlumočení mluví řečník poměrně dlouhou dobu (typicky 1–5 minut); takový úsek řeči obvykle zahrnuje ‘odstavec’ psaného projevu nebo nějakou ucelenou myšlenku. Poté vstupuje do hry tlumočník, aby převedl daný úsek do cílového jazyka. Klíčovou dovedností pro takový typ tlumočení je pořizování tlumočnického zápisu, tzv. notace; není v silách většiny tlumočníků, aby si zapamatovala 5minutový proslov se všemi detaily, jmény a čísly. Tlumočnická notace se podstatně liší od kdysi používaného stenografického zápisu, protože tlumočník ji pořizuje ve výchozím jazyce, zatímco interpretovat ji musí v jazyce cílovém. Profesionálové, kteří se specializují na tento typ tlumočení, si během praxe vyvíjejí svůj osobní ‘idiografický’ systém, který jim umožňuje jednoduchými symboly zaznamenávat nikoli slova, ale celé myšlenkové konstrukce řečníka ve formě víceméně nezávislé na výchozím jazyce.

Jestliže jsme v odpovědi na otázku na nejnáročnější typ tlumočení uvedli právě tzv. vysokou konsekutivu, je dovednost tlumočnické notace dalším důkazem, že tomu tak skutečně je a tento typ tlumočení je vpravdě ‘akademií tlumočení’.

Co je pilotáž?

Při simultánně tlumočených konferencích je někdy projev řečníka, mluvícího méně běžným jazykem, tlumočen do jednoho jazyka, který ovládají všichni ostatní tlumočníci v kabinkách (tzv. pilotní jazyk); ti pak z tohoto pilotního jazyka tlumočí dál do svých jazyků. Řečník hovoří např. svahilsky, svahilský tlumočník tlumočí do angličtiny a všichni ostatní tlumočníci, kteří nerozumějí svahilsky, poslouchají anglické tlumočení a z toho pak tlumočí dál do dalších jazyků.

Co je tlumočení v režimu relay?

Relay je tlumočení přes několik pilotních jazyků; můžeme se s ním setkat převážně na velkých konferencích (např. řecký řečník je zároveň tlumočen do češtiny a angličtiny a z těchto dvou jazyků je potom tlumočeno dál).

Co je tzv. retour?

Na velkých konferencích pracují kabinoví tlumočníci někdy v režimu retour, tedy zajišťují převod pouze do svého mateřského jazyka. Mluví-li tedy řečník česky, česká kabina mlčí; mluví-li řečník anglicky, mlčí anglická kabina atd.

Co je šušotáž?

Šušotáž (z francouzského slova chuchoter = šeptat) je simultánní tlumočení bez použití tlumočnické techniky. Tlumočník sedí vedle osoby, pro kterou výhradně tlumočí, a v simultánním režimu pro ni šeptem do ucha převádí projev řečníka do cílového jazyka. Šušotáž lze použít jako doplňkovou techniku při konferenčním tlumočení, kdy tlumočník sedí vedle účastníka konference, kterému šeptem tlumočí, zatímco sám poslouchá projev řečníka z ozvučení v sále nebo využívá sluchátka, která má přepnuta na kanál s jazykem, ze kterého může tlumočit do cílového jazyka.

Je to technika poměrně neoblíbená jak tlumočníky, tak klienty, protože okolí ruší tlumočníka a tlumočník zase svým šepotem ruší okolí. Navíc paradoxně šeptání namáhá hlasivky více než plnohlasá řeč; jde tedy o techniku nouzovou a využitelnou jen krátkodobě.